44. MFF KV, den první

1 Comment


O mé návštěvě 44. Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech

1. den, 3. července 2009

První den byl plánován zcela prozaicky, na programu bylo ubytování a večer ta slavná Opening party. Bohužel hned na Florenci jsem se nepohodla se svými dvěma spolucestujícími – sestrami. Jako neutrální bod pak celý festival jistil ovzduší třetí spolucestující – kamarád, u kterého jsme plánovali během festivalu přespávat. Celé rozložení sil zůstalo stejné až do příjezdu opět do Prahy.

Poslední dobou mi nedělá dobře klimatizace, ani ta v autobuse Student Agency nebyla výjimkou. Výlet nezačal dobře a já se na festival už po cestě přestala těšit. Už tehdy jsem si říkala, zda-li pak jsem si jako své spolupachatele neměla vybrat své spolužáky z filmové vědy. Takové kacířské myšlenky jsem se však neodvažovala ventilovat nahlas. Tady ale můžu. Snad.

Kamarádovi rodiče se ukázali jako velmi sympatičtí lidé, se kterými mi nevadilo absolvovat ani malý rodinný výletek po krásách blízkého okolí. Neminula mě ani návštěva místa, kam mí rodiče jeli kdysi na líbánky. Kouzelné. Sestry se mezitím toulali po Varech a já se po návratu zpátky do dočasného domova začala připravovat na Opening party karlovarského festivalu, kam kamarád sehnal lístky. V.I.P. Abych nikoho nenechala na pochybách, že mezi všechny ty celebrity patřím, strávila jsem přípravou v koupelně dobrou hodinu a půl. Myslím, že se to vyplatilo. Do šatů za nekřesťanské peníze jsem naštěstí nestihla ztloustnout, jak taky, když jsem je půjčovala ještě ten den dopoledne.

Zkrátka a dobře, v jedenáct večer jsem byla připravená vstříc té snobárně a případně o půlnoci zanechat někde na schodech střevíček. Samozřejmě nastražený tak, aby ho zvednul přinejmenším nějaký Španěl. Mohl by se jmenovat třeba Antonio. Do Grandhotelu Pupp jsme s kamarádem vstupovali těsně před Monikou Absolonovou. Dodnes nepochopím, proč se všichni ti kameramani a fotografové seběhli za ní a ne už k nám. Kupodivu objektivy se mi vyhýbaly celý večer. Teda až do chvíle, kdy jsme zde potkala kamaráda z filmové vědy.

Jen považte, hned dva studenti filmové vědy z Brna na Opening party v Karlových Varech. Na to, že na té party byla většina přítomných z řad sponzorů a jejich zaměstanců, to byl celkem úspěch. Spolužák z druháku zde fotil pro nějaký německý server. Šťastná za jakoukoli známou duši jsem se nechala vyfotit a málem jsem jako správná Popelka utekla za dalšími budoucími filmovými vědci do blízkého klubu. Ve správnou chvíli však zasáhl můj doprovod, že to by teda opravdu nešlo. Inu šla jsem tedy aspoň znova napapat všeho, co vypadalo aspoň trochu exoticky.

K tanci a poslechu hrála Yvonne Sanchez. Což byl asi vtip největší, protože tuto zpěvačku jsem viděla asi před dvěmi lety na koncertě v Hodoníně. Tak já jdu na Opening party, abych zde viděla někoho, kdo hrál kdysi v Hodoníně. Přesto uznávám, že to byla dobrá volba ji sem pozvat, hudba, co dělá, je zkrátka úžasná. Moc se teda ale bohužel netančilo.

Co se týká slavných osobností, tak to byla vážení přátelé celkem bída. U baru jsem viděla sáhodlouze vyprávět historky Miroslava Donutila, okousek dál popíjel Jirka Macháček, sama v koutě stála bývalá Miss Jana Doležalová v šatech, se kterými to podle mě moc nevyhrála. Královnou večera byla nejspíš Andrea Verešová v překrásných šatech, vlastně celá vypadala naprosto nádherně, i s tím svým Volopichem. A dokonce se ani netvářila tak hloupě jako v televizi, když si vykládala s Jurajem Jakubiskem a Deanou Horváthovou. Byli zde i nějací politici, prý jsem prošla kolem Vondry, ale kdo si má všechny ty staré pány v oblecích pamatovat. Topolánek, Eben i Bartoška nasávali v nějakém Top V.I.P. podzemním salonku, kam vedla cesta přes dvě mohutné gorily. Takže tam vlastně žádná cesta nevedla.

Těch celebrit tam samozřejmě bylo víc, ale buď byli všichni tak úspěšně maskováni, nebo si na ně teď prostě nemůžu vzpomenout. Antonio nedorazil. I bez jakéhokoli telefoního čísla (daného či přijatého) můžu s klidem říct, že se večer vydařil. Můj doprovod i spolužák z filmové vědy se ukázali jako výborní společníci a ostudu jsem tak snad nikomu neudělala. Domů ke kamarádovi jsme se vrátili před třetí hodinou ranní, takže tak akorát. Asi byste nevěřili, jak je takový večírek náročná záležitost. Takže mi taky asi neuvěříte, že jsem byla opravdu ráda, když jsem se zase odmalovala, shodila účes i šaty a nechala si zdát o pokračování tohoto zajímavého večera…

Fotky z večera dodám v nejbližší době.

Pokračování příště.

One thought on “44. MFF KV, den první

  1. Kolem Vondry si nemohla jít bo jsem tam nebyl…nemůžeš všemu věřit;-)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *