Brave new world

3 June 2009

A vůbec, si teď určitě myslíte, co že je to za nápad zakládat si nové stránky uprostřed zkouškového, zvlášť když jste tak možná v polovině marathonu devíti zkoušek a pěti zápočtů. Řekněme si na rovinu, nebylo to tak úplně z mojí hlavy.

motiv

Všechny začátky jsou těžké. Tato možná trochu klišoidní fráze nás provází životem už od našich prvních pokusů začít chodit bez pomocí rukou.

Ještě těžší je ale začínat, když víte, že vás u toho někdo sleduje. A právě teď mě sledujete vy, jak začínám s novým blogem a už teď si s ním nevím rady. S dvěma zveřejněnými články se nemá cenu nikde chválit či prezentovat, přesto jsem to udělala, snad aby mě očekávání z vaší strany donutilo se tady do toho aspoň ze začátku pořádně opřít.

Ani v první den oficiálního spuštění mého předešlého blogu stránky nezely prázdnotou, přetáhla jsem tam polovinu obsahu z mých úplně prvních stránek, a tak neměla takový neodbytný pocit, že než to tu začne vypadat aspoň trochu k světu, začne nový školní rok…

A vůbec, si teď určitě myslíte, co že je to za nápad zakládat si nové stránky uprostřed zkouškového, zvlášť když jste tak možná v polovině marathonu devíti zkoušek a pěti zápočtů. Řekněme si na rovinu, nebylo to tak úplně z mojí hlavy. Díky #13 a jeho jen tak nadhozenému nápadu “Co takhle hostovat u mě se svou vlastní doménou” se mi dostala do ruky velmi nebezpečná hračka. Místo typického oddalování učení se na zkoušky jsem si tak sama pro sebe stvořila důvod nejtěžšího kalibru, proč si říkat “Vždyť to učení nikam neuteče…”. I začátky svého vlastního prozření jsou někdy těžké… teď už vím, že to mělo být naopak a blog mohl počkat.

Takhle totiž čtete proboha-snad-ne-tu-úplně-definitivní verzi blogu s pracovním názvem Mixed By Ivy 3.0. Ano, to máte za vaši zvědavost – nedotažený design, nepropracované rubriky a dva narychlo splácané články, teda teď už vlastně tři. Jediné, co mi zatím dělá potěšení (kromě tolik vytoužených komentářů) je vysvětlení podtitulu Pískoviště.

Začínám si hrát.

post a comment