Experiencing bomb attack in Istanbul

Now I get it why my parents were SO worried to let me go to Istanbul. Maybe they concerned more about the Turks not bomb attacks, but still. And now I also get why my Turkish friends were telling me that ANYTHING can happen in Turkey.

Couchsurferská základna

Kdo by to byl řekl, že si budu tak rozumět s o šestnáct let starší Němkou. Že prý Berlín už není tak cool, novým centrem Evropy je Istanbul. Yeah. Berlíňanka nyní přespává u mě na gauči, protože včera přijeli další dva couchsurfeři z Anglie (podle Berlíňanky pěkní násoskové, prý už pozná alkoholiky)…

Má turecká školní docházka

Výuka na Masarykově univerzitě probíhala většinou stylem “Vem si kameru a toč”, což je sice někdy fajn, tento styl skoč do vody a plav, přesto si myslím, že nemám žádné filmařské základy. A ta Němka naštěstí vypadá velmi schopně, takže v lednu by měla být premiéra mého dalšího dokumentu.

32. Istanbulský euroasijský maraton a já

A teď si ještě představte, že jste uprostřed mostu v tom šíleném davu a najednou vám poklepe na rameno váš turecký spolubydlící, o kterém jste ani nevěděli, že na maraton půjde taky.

Dopravní karta, akbil a podobné nesmysly

Všechny tady tyto karty na dopravní prostředky se vydávají na jednom místě. Považte, šestnáctimilionové město a jen jeden takový úřad. Není proto divu, že když přijdete půl hodiny po otevírací době, dostanete pořadové číslo 327, přičemž na tabuli svítí 102.

Next PagePrevious Page