Dnes nehrajeme!

10 February 2010

motiv Co byste udělali, kdybyste si koupili lístky na operu, celí vyfiknutí přišli do divadla a tam vám řekli, že představení bylo zrušeno. Řeknu vám, co byste určitě dělat neměli – nadávat uvaděčkám. Dnes bylo v divadle veselo, skoro devíti stům lidí v sále bylo oznámeno, že se dnešní opera Nabucco ruší, protože hlavní zpěvačka […]


motiv

Co byste udělali, kdybyste si koupili lístky na operu, celí vyfiknutí přišli do divadla a tam vám řekli, že představení bylo zrušeno. Řeknu vám, co byste určitě dělat neměli – nadávat uvaděčkám. Dnes bylo v divadle veselo, skoro devíti stům lidí v sále bylo oznámeno, že se dnešní opera Nabucco ruší, protože hlavní zpěvačka uvízla v zácpě. Polovina sálu si myslela, že je to dobrý vtip a začala se smát a tleskat, druhá polovina sálu si myslela, že je to vtip špatný, takže byla zticha. A spoustu těch lidí bylo naštvaných a neuklidnilo je ani to, že jim divadlo dává poloviční cenu na vybrané přestavení Národního divadla v Brně, nebo že můžou jít na náhradní Nabucco za dva měsíce. Takže už jsem si rovnou poznamenala do diáře, že 3. května si určitě neberu službu. Zmatek s lístkama je totiž zaručen. A kteří lidé byli kvůli tomu, že dnes nehrajeme, nejvíce naštvaní? No samozřejmě ti s nejlevnějšími vstupenkami. A kdo si to tak odskákal nejvíc? Dám vám nápovědu: Je to vysoké a zrzavé. Inu zákon padajícího hovna. Tak aspoň pro navození atmosféry jsem dnes zvolila jako motiv nejslavnější árii z Nabucca.

No ale přejděme teď k příjemnější části dne. Odpoledne, když jsem se vracela z dalšího meetingu s mým šéfredaktorem kvůli festivalovým novinám Jednoho světa, jsem měla tak moc dobrou náladu, že když jsem zabočovala na cílovou rovinku čítající pár metrů, které mě dělily od vchodových dveří do domu, uklouzla jsem a spadla. Na pravý bok a velmi šikovně i na mou nenahraditelnou pravačku. A pak odkud se mi berou ty modřiny. Byl to velmi ošklivý pád a já si připadala, zase jako bych se válela po schodech FSS, jenže tentokrát tu naštěstí nebyli žádní svědkové a naneštěstí to nebylo pár kroků k záchodům, kde jsem mohla ze sebe tu bolest a ten šok setřást (čti: rozeřvat se nad bolestí). Takže co, vstala jsem, pravá ruka mi mrtvolně ležela v levé a za kulhavého šourání jsem se dostala ke vchodovým dveřím, pozápasila s obsahem kabelky, než jsem z ní vydolovala klíče (btw, moje levá ruka sucks), odemkla a vydrápala se do druhého patra. A pak se konečně rozplakala.

Předposlední odstavec bude věnovaný náhodám. Jeden by si myslel, že se s nimi teď roztrhl pytel. Při mém víkendovém pobytu v Praze jsem nenarazila ani na jednu, což mě jen usvědčilo v tom, že mě už žádná další nečeká a že náhoda popsaná v posledním článku je jedna z těch málo osudových. A beztak je, akorát se teď vyrojilo takových menších úsměvných náhod. Jako když na konci cesty z Prahy do Brna zjistíte, že jste celou dobu seděli o dvě sedadla dál od svého spolužáka – Pražáka, který se už vracel kvůli škole do Brna. Nebo když v posilovně, kde si nahrazujete tělocvik kvůli tomu, že jste ho flákali přes semestr, narazíte na bývalého přítele své sestry. A pak když jdete na tramvaj, potkáte dalšího spolužáka z Čech, abyste se nakonec ve vylidněné fakultní knihovně srazili s ještě jedním spolužákem. Co ti lidi v tom Brně dělají, vždyť ještě ani nezačala škola! Na koho narazím zítra? Na tebe?

Takže tu teď ve středu večer sedím na bytě se svou novou spolubydlící, popíjíme vínko a v tom se přiřítí má drahá sestra z vinárny. A jdem si všechny tři zapálit. A je nám všem strašně fajn. A víno dělá divy, Ivy. A já si zlomím svou cigaretu (sveďme to na to, že mi i přes tu hromadu obinadel stále nefunguje pravá ruka). No prostě nemám den.

Každopádně, to poslední znamení je celkem prokouknutelné. Vím, že nemám kouřit.

3 comments

  1. eli February 11, 2010

    jen bych dodala: “v tom se přiřítí má drahá opilá sestra z vinárny” – čímž se vysvětlují ty cigarety :D

  2. Ivy February 11, 2010

    tak příště jen myslím napíšu: sestra + vinárna = opilost –> cigarety ;-))

  3. eli February 11, 2010

    to teda neee, to mi krivdis, to byla nahodou vyjimecna situace…

post a comment