Dopoledne, odpoledne, večer, noc… a zase ráno.

5 March 2010

motiv Je pátek, tři ráno. Právě jsem přišla domů bez obočí. Ale pěkně popořádku. V pondělí dopoledne jsem byla na první hodině tělocviku s názvem Outdoorové aktivity. Učili jsme se lézt na horostěně a bouldering. Ve skupině čítající asi 14 lidí bych byla ten největší looser, nebýt toho, že ještě míň než mně to šlo […]

motiv


Je pátek, tři ráno. Právě jsem přišla domů bez obočí. Ale pěkně popořádku.

V pondělí dopoledne jsem byla na první hodině tělocviku s názvem Outdoorové aktivity. Učili jsme se lézt na horostěně a bouldering. Ve skupině čítající asi 14 lidí bych byla ten největší looser, nebýt toho, že ještě míň než mně to šlo holce, která vážila jednou tolik co já.
V pondělí v poledne jsem se dozvěděla, že jsem byla vybrána na Erasmus do Istanbulu.
V pondělí odpoledne jsem odeslala přihlášku na studijní pobyt v USA.
V pondělí večer jsem se stala foundraiserem Festivalu identity.

V úterý dopoledne jsem se v semináři Redakční systémy a webové aplikace učili instalovat a ovládat aplikaci WordPress – systém, díky němuž zde už skoro rok publikuju články. Cítila jsem se jak vítěz a vyučující mě nechal odejít z hodiny dřív .
V úterý v poledne jsem řekla o Istanbulu (a mé nechuti tam jet) Zuzce a Samovi. Samo řekl Zuzce, ať mi dá facku. Zuzka mi vlepila facku a já se tak začala na Istanbul dívat jako na docela dobrou možnost strávení podzimního semestru.
V úterý odpoledne jsem konečně o Istanbulu řekla našim.
V úterý večer jsem s Ním šla do divadla.
V úterý v noci jsem se dozvěděla od koordinátora filmové vědy, že bych mohla přijmout nominaci přes žurnalistiku, abych tak uvolnila místo, protože o univerzity, které jsem si napsala, je největší zájem. Stáhla jsem tedy svou přihlášku na Erasmus přes filmovou vědu.

Ve středu dopoledne jsem poprvé sama točila a stříhala video.
Ve středu v poledne jsem potvrdila svou nominaci na Erasmus do Istanbulu.
Ve středu odpoledne jsem se opět cítila jako looser. V semináři Grafika v multimédiích jsem se pokoušela animovat svou první kouli, ostatní už se pokoušeli animovat tělo.
Ve středu večer jsem byla na schůzi dobrovolníků Jednoho světa. Poté jsem byla na schůzi Aegee, byla jsem přemlouvána, ať se s nimi přihlásím na víkendový Aegee event. Takže v dubnu jedu do Holandska.
Ve středu v noci jsem poprvé v tomto semestru nakopávala zadky v Mortal Combatu dlouho neviděným spolužákům. Psala jsem Jemu, jestli nechce jít ven.

Ve čtvrtek dopoledne jsem byla na plavání. Dýchání do vody je vážně těžká věc.
Ve čtvrtek odpoledne jsem byla ve vlastním bytě terčem vtipů dvou Slováků.
Ve čtvrtek večer jsem se dozvěděla, že mi otisknou rozhovor s jedním dokumentaristou v Mladé frontě Dnes, v příloze věnované festivalu Jeden svět 2010.
Ve čtvrtek v noci jsem šla jako mé alter ego Poison Ivy na maškarní večírek filmové vědy. Tradice pokračuje, takže i tady se nakonec objevil mile/opile/otravný Filip, tento však bubnuje v kapele 100°. Psala jsem Jemu, jestli nechce jít ven. Když jsem odcházela, vyběhl za mnou můj exbestfriend, jestli bychom se nemohli spolu bavit. Tak že teda jo.

Jaké z tohoto všeho plyne ponaučení? You can make it now!!! Don’t give up.

 

A pak jsem se vrátila z večírku domů a s falešným obočím jsem si odlepila i kus toho pravého.

one comment

  1. S.F. March 9, 2010

    Tomu říkám nabitý život. :-)

post a comment