I've got dreams to remember

19 June 2009

motiv Dnes jsem po dlouhé době zase viděla hvězdy. Bylo to velmi nečekané, prostě jsem se jen vracela domů a najednou jsem vzhlédla k obloze. Což už bohužel moc nedělám, ne teda tak často, jak bych asi měla – vzhledem k tomu, jaké pocity ve mně takové nebe vyvolává, bych si na tom měla ujíždět […]

motiv

Dnes jsem po dlouhé době zase viděla hvězdy. Bylo to velmi nečekané, prostě jsem se jen vracela domů a najednou jsem vzhlédla k obloze. Což už bohužel moc nedělám, ne teda tak často, jak bych asi měla – vzhledem k tomu, jaké pocity ve mně takové nebe vyvolává, bych si na tom měla ujíždět stále. Tolik hvězd, jako dnes večer jsem nespatřila vážně už hodně dlouho. A mám pocit, že po dlouhé době pár hvězd svítilo jen pro mě.

Dnešní večer byl opět velmi přínosný. Vzpomínala jsem, byla jsem konfrontována se svými sny, s otázkami, které mi nikdo nikdy nepokládal, zamýšlela jsem se nad tím, kdo jsem a kým bych chtěla být a kupodivu jsem ve všech otázkách obstála, jestli je vůbec něco takového možné. Zase jsem se odvážila oprášit své staré sny. Existuje jedna taková malá krabička, ve které je složen papír, na němž stojí napsána má budoucnost. Tento dopis mému budoucímu já napsala asi jedenáctiletá Iva. Už si nepamatuji, co všechno jsem tam psala, kde jsem se vlastně viděla, kde mě viděli jiní, a dlouho to ještě vědět nebudu, protože ten papír si mám přečíst, až se budu vdávat…

A možná jsem tomu ráda, bojím se konfrontovat se svými sny, ambicemi, které už teď vím, že nedokážu naplnit. Je to trošku děsivé, když se člověk ohlédne v pouhých 19ti letech na svůj dosavadní život a sezná, že už teď mu svět neleží u nohou a on nemůže mít všechno. Přesto si některé mé dávné smělé sny pamatuji, tohle léto si je chci splnit. Vlastně si je začínám plnit už teď. Bude to běh na dlouhou trať, stále mám však na paměti onu památnou větu “Některé věci je lépe začít než odmítnout, i když mohou skončit temně.”, a i když se jí bohužel nedržím vždy, budiž tato věta mým mottem na cestě za sny.

Už dlouho mě pohled na noční oblohu tak neinspiroval. Možná proto, že jsem tentokrát nehledala žádná souhvězdí, ale hvězdy, které by tam svítily jen pro mne. A konečně jsem je našla.

post a comment