Mezi mužem a ženou

7 Comments


MUŽ: Byl jsem tu přesně v 17:00 hodin.
ŽENA: (v duchu: OK, já vím, že nestíhám.) Doufám, že jsi na mě nečekal moc dlouho.
MUŽ: Je 17:09.
ŽENA: Promiň, já myslela, že když říkáš, že přijedeš v pět hodin, budeš tu někdy po páté.
MUŽ: Já nikdy nechodím pozdě.
ŽENA: (Jo a já jsem supergirl…) Děkuju, že mě vezeš domů. Je bezva, že to máš sám po cestě ke svým rodičům.
MUŽ: Ale já nejedu domů.
ŽENA: Počkej, to mi chceš říct, že si těch šedesát kilometrů tam a šedesát zpátky zajíždíš jen kvůli mě? (Tak tomu říkám gesto. On je na mě tak hodný! Jak mu to mám oplatit?? Panika! On mě má asi opravdu rád.) Ale víš, žes nemusel. Klidně jsem mohla jet vlakem.
MUŽ: Já vím, že jsem nemusel.
ŽENA: (Aaaaaaach)

ŽENA: Těším se na tento víkend, přijede se za mnou podívat sestra do divadla. Bude tak vlastně první člověk, kterého protáhnu zadarmo dovnitř. Chápeš to? Půl roku tam dělám, nabízela jsem to už spoustě lidem a nikdo se nikdy neozval.
MUŽ: Mně si to nikdy nenabídla.
ŽENA: (Hey, vždyť říkal, že nemá rád operu ani balet!) Já vím, ale bála jsem se, že řekneš ano. (Ups, proč zastavujeme u té krajnice???) Mám si vysednout?
MUŽ: Ne, já bych šel stejně jen na nějakou komedii.
ŽENA: (Já to věděla!) Tak proč zastavujeme?
MUŽ: Něco pro tebe mám.
ŽENA: (On mi chce dát dárek? Jejda, co mám dělat?? Neumím přijímat komplimenty natož pak dárky!) Ty mi dáváš růži? (Wow. Wow. Wow. Wow. On mě má opravdu rád. Wow. Wow. Wow. Wow. Jak jen mu mám dát najevo, že ho mám taky ráda, když jsme ještě neměli ani první rande??? ……………… No tak, už konečně něco řekni!) Děkuju.

ŽENA: Víš, že je to už skoro hodina, co jsem si nestěžovala na tu hudbu, co pouštíš? (A v životě nepřiznám, že se mi pomalu začíná líbit.)
MUŽ: Na tuhle hudbu by sis ani stěžovat neodvážila. No dobře, pustím ti tam něco jiného. ……
ŽENA: Tohle tam nech.
MUŽ: Ne, moc pomalé.
ŽENA: Tak tady tuto, ta kytara na začátku vypadala slibně.
MUŽ: Moc romantické.
ŽENA: Ne, nepřepínej to! Ten nástup se mi vážně líbil.
MUŽ: Tu si pustím až po cestě zpátky.
ŽENA: No to jsem vážně zvědavá, co na konec naší cesty teda vybereš. (Vsadím se, že tam naschvál pustí zase nějaký hard rock nebo co to vlastně je.)
MUŽ: Tak už ji mám.
ŽENA: Kiss me od Sixpence none the richer? (Ano! Ano! Ano!)
MUŽ: Některé písničky mám prostě spojené s některými dobrými událostmi, a proto je mám rád. Ale nikomu neříkej, že je tohle moje guilty pleasure. Zničilo by mi to reputaci.
ŽENA: Určitě. (Pozdě.)
MUŽ: Taaaak. A jsme tady. Trefil jsem to, ne?
ŽENA: Na dům přesně. (Prosím, ať vystoupí z auta a doprovodí mě. Nesnáším loučení v autě.)
MUŽ: Počkej, pomůžu ti s tou taškou.
ŽENA: Díky, jsi moc hodný. Jejda, kde mám ty klíče?? No nic, budu muset zazvonit, aby mi rodiče přišli otevřít.
MUŽ: Co? Ty už zvoníš?? Vždyť ještě nejsem v autě!!!

ŽENA: Ahoj tati.
OTEC: Ahoj. Co to máš v ruce?
ŽENA: Růži. (Doufám, že se nečervenám. Doufám, že se nečervenám. Doufám, že se nečervenám.)
OTEC: Už zase?
ŽENA: (A je to tady. Červenám se.)

7 thoughts on “Mezi mužem a ženou

  1. my god, girl, are u complicated :-) and you are twisting the facts

  2. what facts? i didn’t say it’s true:-p

  3. you let the man sound like a douchebag :-/

  4. Me: douchebag? now, he’s hero.
    eli: funny;-)

  5. Ty jo dobrý, bys mohla psát ten idnes blogový román! Fandím ti!

  6. díky, Evžene, ať už jsi kdokoliv, popřemýšlím o pokračování:-))

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *