Sen noci vánoční

10 January 2010

motiv Když jsem byla malá, někdy v noci jsem se potají vkradla do obývacího pokoje, sedla si k vánočnímu stromku a jen tak pozorovala ten svítící zázrak. Jindy jsem si pod ten strom lehla a koukala zespodu na větve, jak se sesychající prohýbají pod tíhou kulatých skleněných koulí. Často jsem si přávala, abychom měli stromek […]


motiv

Když jsem byla malá, někdy v noci jsem se potají vkradla do obývacího pokoje, sedla si k vánočnímu stromku a jen tak pozorovala ten svítící zázrak. Jindy jsem si pod ten strom lehla a koukala zespodu na větve, jak se sesychající prohýbají pod tíhou kulatých skleněných koulí. Často jsem si přávala, abychom měli stromek doma po celý rok, nějakým zvláštním způsobem mě ta zlatá světýlka, vyprchávající vůně smrku a třpytící se ozdoby přitahovaly. Milovala jsem ten zlatý trojúhelník, do kterého se stromek proměnil, když jsem se na něj dívala přes zavřené prosklené dveře. Kupodivu jsme světýlka nikdy ani přes noc nevypínali. Mé nejkrásnější tiché momenty z Vánoc, já ležící v noci pod stromkem, jako nějaký dáreček, bezstarostná a radující se z té atmosféry jednoho dlouhého okamžiku. Všechno tehdy ještě dávalo smysl. Tehdy jsem ještě čekávala na zázrak.

I tyto Vánoce jsem se, když už všichni spali, potichu vkradla do pokoje, sedla si a opřela se o zeď a nechala se unášet. A zase jsem si přála být dítětem věřícím na zázraky. Ty noci mě přitahovaly ještě něčím jiným. Byl to příslib splněných snů, neoblomná víra v nikdy nezhasínající světýlka. Letos jsem si je však poprvé musela zapnout sama. Bylo to skoro jak se sny, jakmile jsem zastrčila koncovku do zásuvky, celý stromek se rozzářil a já s ním. A pak přišlo dilema – nechat ho svítit nebo ho zase vypnout. Co jsem poslední dobou dělala se svými sny? Povypínala je. A tak tušíte správně, že ta světýlka zůstala rozsvícená až do rána.

A tolik k mému snu noci vánoční.

6 comments

  1. Jakub January 15, 2010

    Slečno, musím Vám říct, že máte ale opravdu nádherné nohy. A se zbraní Vám to neobyčejně sekne!
    Zabrouzdal jsem sem náhodou a moc se mi tu líbí. Co mě ale nejvíce zaujalo, to jsou ta vánoční světýlka. Dělal jsem to totiž (a dělám) zrovna tak. Miloval jsem vůni stromečku, kouzelný papírový betlém a rozzářená světýlka. Jen tak jsem seděl v potemnělé místnosti a nemohl se na ten rozsvícený symbol Vánoc vynadívat. Jindy jsem si lehl hned vedle betlému a koukal na svět skrz větve. Stromeček jsme nikdy na noc nezhasínali a teď, když bydlím sám, si svíčky taky moc neodpočinou. Je příjemné ráno vstát do toho tlumeného světla.
    Jo, a 2. ledna se mi rovněž začal klubat nepotřebný zub. Není to znamení?

  2. S.F. January 16, 2010

    Stejně jako Tobě a Jakubovi i mně je tento pocit známý. Jen s tím rozdílem, že letos jsem to již necítil, ať jsem se o to snažil sebevíce. Už to byl prostě jenom stromek s několika svítícími světly.

  3. Ivy January 16, 2010

    Jakub: O mých nohách zatím nic nevíte. A není to o znameních, ale o náhodách;-)

    Každopádně, jsem ráda, že sen našel odezvu… potřebovala jsem ho zdokumentovat… protože je sice příjemné ráno vstát do toho tlumeného světla, ale až to příště udělám, bude to nejspíš už prostě jenom stromek s několika svítícími světly…

  4. Jakub January 18, 2010

    Ivy: Zatím? :-) Je pravda, že velikost a další detaily neznám, ale z fotek jsem si obrázek udělal…;-)

  5. Ivy January 18, 2010

    Oprava: O mých nohách nic nevíte (a žádných fotek si nejsem vědoma.)

  6. S.F. January 20, 2010

    Ivi, přeji Ti, aby to nikdy nebyl už jenom prostě ten stromek s několika svítícími světly.

post a comment