Jarní kapitoly z trasy Istanbul-Praha-Brno

A sami sebe pak nenávidíte za to, že každou druhou větu začínáte “To v Istanbulu…”, a když se náhodou ocitnete v pátek večer v pražském klubu, nestačíte zírat, co se to tam promenádují za zjevení. Vila la 90’s. Ale o tom až někdy příště.

Dny jako tyto

Zabijácké vstávání na devět do práce. Klimbání u monitoru. Odřeknutí rande, kocovina, zvláště ta morální.

Next Page