Ztracena v myšlenkách po stodevadesáté

Moc se spolu o práci nebavíme, já se vlastně o mé práci obecně moc nebavím, protože mi stejně připadá, že když začnu vyprávět, co že se to vlastně skrývá pod grafickým povoláním, lidé nasadí takový ten neurčitý podezřívavý výraz, že si v práci stejně jen maluju (viz obrázek výše).

Poslední dny naší známosti

Šla jsem si s tebou pomalu v ústrety, prázdná ulice po dešti naposledy vyzývala ke staronovým bláznovstvím.

We live for the weekends we will never remember

The first weekend of September happened to be also the proper ending for my whole summer. I drank absinth, lost a book, woke up with two hundred euro in my wallet, without watches and that was just the beginning.

The pleasure of not being social enough

I hate being social. Especially in social media. I hate the fact that there is fifty people online on Facebook and still there is no one to go out with in the night.

Thoughts about staying in

I am done with all the social media stuff. I guess I passed the point where I suffered from the constant feeling of sharing everything online. Shared and be shared.

Next Page