Ukradené životy (Stolen) – recenze

26 March 2010

Otisknuto ve Festivalových novinách Jednoho světa 2010 v Brně, (internetová verze). Australský dokument Ukradené životy měl původně pojednávat o znovushledání matky s její dcerou Fetim, a to po třiceti letech odloučení. Tvůrci filmu, novináři Violeta Ayala a Dan Fallshaw, se však neplánovaně stali v jednom z uprchlických táborů v alžírské poušti svědky ještě něčeho jiného […]

Otisknuto ve Festivalových novinách Jednoho světa 2010 v Brně, (internetová verze).


Australský dokument Ukradené životy měl původně pojednávat o znovushledání matky s její dcerou Fetim, a to po třiceti letech odloučení. Tvůrci filmu, novináři Violeta Ayala a Dan Fallshaw, se však neplánovaně stali v jednom z uprchlických táborů v alžírské poušti svědky ještě něčeho jiného – místní lidé se jim začali svěřovat o zdejších poměrech – o přežívajícím otroctví.

Snímek má více než výstižné motto „Někdy se věci nevyvíjí tak, jak očekáváte.“ V první půlhodině sice opravdu sledujeme zamýšlené setkání matky a dcery, z dialogů však zcela nečekaně vyjde najevo, že jsou stále otroky Arabů. Takové obvinění se však nelíbí alžírské separatistické skupině Polisario, jež tyto uprchlické tábory, kam utekli lidé ze Západní Sahary po vypuknutí boje o její suverenitu mezi Marokem a Alžírem, ovládá. Dokumentaristé jsou proto Polisariem vyhoštěni z tábora do pouště a film o Fetim a její rodině se začíná měnit v politický thriller s hlavními hrdiny Violetou a Danem. Kvůli páskám zachycujícím otroctví totiž začnou být nepohodlní jak alžírské vládě, tak i sousedním státům, které se bojí, aby obvinění o přetrvávajícím útlaku a rasismu nepadla i na ně.

Jeden a půl roku snahy autorů vymanit se politickému nátlaku a poukázat na bezpráví v alžírské poušti se vešlo do pouhých osmdesáti minut promítacího času. Dokumentární pouť postupně střídá čtyři kontinenty a odkrývá čím dál víc nepříjemných pravd o politických i lidskoprávních poměrech v severní Africe. Většina scén je zvukově doplněna osobními zpověďmi obou tvůrců, a přestože chvíli trvá, než se v mnohovrstevnatém ději zorientujeme, snímek nás svou atmosférou a intimností všech výpovědí nakonec odzbrojí. Ano, tohle je opravdu jiný dokument, než na jaký jsme zvyklí.

Ukradené životy se zkrátka bez zbytečného citového vydírání diváků či jakýchkoli moralizujících klišé snaží zachytit osudy lidí v alžírském uprchlickém táboře, aby už nebyly nadále ukradené. A zatím jim to vychází.

Iva Hromková

 

projekce: 27. března 2010, 21:00, kino Art Brno

19 comments

  1. Filip March 27, 2010

    no teda :(

  2. Ivy March 27, 2010

    co teda?

  3. Filip March 27, 2010

    No, jsem zvyklý od tebe na jiný standard. Některá tvrzení jsou hodně odvážná:
    …tohle je opravdu jiný dokument, než na jaký jsme zvyklí…

  4. Jan March 28, 2010

    as long i am being drunk, i can say this w/o thinking `bout the consequences – this article is really lame. In the way of boring. Not interesting at all…

  5. Ivy March 28, 2010

    f*ck you both.

  6. Jan March 28, 2010

    love you too :-)

  7. #13 March 28, 2010

    Asi jsem četl jiný článek.

    Myslím, že článek splnil svůj účel, protože jsem se na omezeném prostoru dozvěděl, co jsem potřeboval vědět — o čem film je a jaký ten film je. A velmi oceňuji, že to bylo bez lidskoprávní agitace tolik obvyklé u podobných filmů.

    (Jenom ty krkolomný větný konstrukce bych do novin zkusil přepsat. :))

    PS: Proč je to políčko pro komentáře tak úzký? :)

  8. Filip March 28, 2010

    C B E D A C B = C

  9. Ivy March 28, 2010

    Sama vím, že ta recenze není mou nejlepší prací, proto jsem ji taky nezveřejnila… šlo mi o to, abych na ten film upozornila, protože ano, je to opravdu jiný dokument…

    Ten film mě neskutečným způsobem inspiroval a připomněl mi, proč že studuju zrovna digitální média, filmovou vědu a mezinárodní vztahy… že by mě třeba lákalo zkusit něco podobného, co podnikli Dan a Violeta…

    Chtěla jsem prostě, abyste ten film viděli taky (a nejlépe, abyste z něj pak byli stejně nadšení jako já). A proto mě mrzí jediné, že místo, abyste si po přečtení pomysleli: “Tak na to bych se chtěl podívat.”, jste si jen řekli: “Nudná recenze, i když bez lidskoprávní agitace, moc odvážná tvrzení, krkolomné věty, C…”.
    No, moje chyba.

  10. #13 March 28, 2010

    Ach jo. Jestli máš pocit, že ten muj komentář tu recenzi zkritizoval, tak si ho hejčkej. :)

  11. Ivy March 28, 2010

    Ne, nezkritizoval, to ne… v každém případě, děkuju ti za něj;-)
    P.S. na tom políčku pro komentáře se pracuje O:-)

  12. S.F. March 28, 2010

    Původně jsem Ti chtěl poděkovat do inboxu, ale tady v komentářích to nakonec asi bude lepší. Děkuju za upozornění na Stolen. Včera jsem na tom byl v Artu, a skutečně to stálo za to. Takže díky, Ivy.

  13. Ivy March 28, 2010

    Takže přece jen! Yes!!! Já děkuju tobě, S.F.

  14. Destiny March 31, 2010

    Jestlis na něj chtěla jen upozornit, nemuselas zveřejňovat recenzi. Anebos ji měla napsat líp, čímž bys vysála kritikům kritické sliny z úst a nezbylo by jim nic jiného, než potupně odejít do kina. ;)

  15. Ivy March 31, 2010

    Prosím tě, a víc mi poraď, co bych měla dělat ještě? Nemuselas, mělas… Prostě jsem chtěla.
    A jednou to už tady je a napsala jsem to tak, jak jsem to napsala, a dál se kolem toho bavit nehodlám.

  16. Destiny March 31, 2010

    No, skoro mám nutkání ti poradit, abys teda příště vypla komentáře, aby tě nemuseli mrzet ti, co budou reagovat špatně, ale nechci, abys to zas vzala jako útok.:)

  17. Ivy March 31, 2010

    To je vlastně celkem dobrá rada.

  18. Michell October 28, 2010

    Prosím, kde bych mohla film shlédnout? Tahle tématika mne velmi zajímá.

  19. Ivy October 29, 2010

    Nevím, jestli se film ještě někde promítá/bude promítat. A taky nevím, jestli nenajdeš nějaký odkaz na stažení z internetu, každopádně já mám dvd stolen doma.

post a comment